Rozhraní
Úvod |
Historie |
Projekt |
Rozhraní
|
Trackball |
Joystick a tlačítka |
Ovládací panel |
|
Upgrade 2012 |
|
Upgrade 2013 |
|
Upgrade 2014 |
|
Upgrade 2015 |
Skříň |
Dodělávky |
Hardware a software |
Cena |
A co dál? |
Odkazy |
Je nutné obětovat nějakou klávesnici a rozebrat jí. Řekl bych, že čím starší klávesnice, tím lepší. Ta, kterou jsem vzal já, má dokonce konektor DIN. Pod klávesami jsou dvě spínací vrstvy fólie a stisk klávesy je vlastně sepnutí dvou drátů. Je jedno, jestli to udělá klávesa, tlačítko nebo joystick. Každá kombinace je jedinečná a znamená určitou klávesu. Spínací místa jsou svedena do jednoho prostoru klávesnice. Nevím jak se to přesně jmenuje, dejme tomu sběrnice.
Na kontaktech sběrnice byl nějaký grafit nebo co a je třeba to očistit smirkovým papírem. Na kontakty sběrnice jsem následně připájel dráty, které se přivedou do svorkovnice. V životě jsem nepájel, kupodivu to drží. Pájíme zásadně v kuchyni a je dobré před manželkou či přítelkyní mlžit účel této akce. V této fázi laik naštěstí nepozná k čemu je to dobrý. Zároveň si tím odsuneme případné další komplikace s umístěním tohoto unikátního zařízení na pozdější dobu.
Mezi sběrnici a svorkovnici jsem použil kus IDE kabelu. Ze svorkovnice se pak vyvedou jen ty kombinace, které jsou potřeba pro "chycení" předem určených kláves. Aby se do toho člověk nezamotal, je dobré si udělat schéma. Já to načmáral v ruce, ale když už se bavím i tímto webem, tak jsem to předělal do čitelné podoby. Myslím, že každý výrobce klávesnic má své kombinace a tak toto schéma nelze brát jako univerzální mustr. Já jsem rozebral jen jednu klávesnici, takže nevím, nakolik se kombinace od různých výrobců a typů klávesnic liší. Princip je ale určitě u všech stejný. Ze svorkovnice vedou dráty do tlačítek a joysticku. Ty jsem vzal asi ze třech počítačových zdrojů, mám totiž přístup k počítačovému šrotu. A taky to bude barevně ladit i s tlačítkama, to je jasný.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |